Katalog produktů
Články

Ptačí choroby u krmítka - nový program občanské vědy

Ptačí krmítka nám umožňují nalákat ptáky k sobě do zahrady či na parapet a těšit se z jejich pozorování v neobvyklé blízkosti. V tuhých zimách navíc přikrmování pomáhá ptákům přežít, celoročně pak ocení čerstvou vodu. Shlukování na jednom místě má ale i své stinné stránky v těsném kontaktu se snáze šíří nemoci. Do jaké míry jsou v České republice choroby ptáků na krmítku rozšířené, pomůže zmapovat nový program občanské vědy ČSO - Monitoring ptačích chorob.

Asi nejznámější nemoci, která těží z vysoké koncentrace ptáků na krmítku, je trichomonóza, přiléhavě přezdívaná též krmítková nákaza.

Trichomonóza

Způsobuje ji prvok bičenka drůbeží (Trichomonas gallinae), jenž cizopasí v jícnu a voleti.
Napadeným ptákům zduří sliznice, nemohou polykat, postupně slábnou a hynou hlady.
Průvodními znaky jsou kromě mokrého peří kolem zobáku a ztíženého polykání i nespecifické projevy společné pro většinu ptačích chorob: načepýřenost, malátnost, netečnost. Ptáci nemají sílu před námi uletět a často apaticky posedávají uprostřed krmítka nebo c jeho blízkosti

Lokální epidemie trichomonózy propukují především na konci léta a začátkem podzimu, nebezpečná je trichmonóza ale celoročně. K přenosu nemoci dochází jak přímým kontaktem, tak prostřednictvím slin, které se dostanou do vody či ulpí na potravě. Vhodnou volbou krmítka a také pravidelným čištěním však zmenší riziko nákazy. Bičenky spolehlivě zabíjí sucho, vysušení krmítka a pítka je proto klíčové.

Trichomonóza byla dlouho známá jako choroba měkkozobých a dravců, v roce 2005 byl ve Velké Británii poprvé zaznamenám přenos na pěvce – především zvonky a pěnkavy. V následujících letech se populace britských zvonků začala prudce snižovat. Tento negativní trend trvá dodnes, jen za posledních 15 let přišla Británie o milion zvonků.

Sutonelóza – nemoc modřinek

Bakteriální onemocnění způsobující dýchací obtíže, zápal plic a smrt. Předpokládá se přenos aerosolem.
Propuká především na jaře. Lokální epidemie mohou způsobit masové úhyny.
Nemoc je známa od roku 1996 z Velké Británie. První epidemie propukla na jaře 2020 v západním Německu, letos na jaře se ohnisko přesunulo na severozápad Německa. V Česku nebyla dosud zaznamenána, vzhledem ke geografické blízkosti k nám ale v příštích letech dorazit může.
Napadá hlavně modřinky, ale i jiné drobné pěvce.

Sýkora koňadra napadená ptačími neštovicemi

Díky Jednotnému programu sčítání ptáků (jpsp.birds.cz) víme, že k poklesu početnosti dochází i u české populace zvonků. Pro vědecké zhodnocení, je-li příčinou trichomonóza, nebo něco jiného, ovšem chybějí dostatečně kvalitní data o rozšíření trichomonózy u nás. Vyplnění této mezery je jedním z cílů nového programu občanské vědy.

Trichomonóza ovšem není jedinou nemocí, jejíž výskyt chce ČSO s pomocí dobrovolníků mapovat. Uvádíme příklady dalších, ačkoliv výčet je nutně neúplný. Pro všechny zmíněné nemoci platí, že smysluplná léčba volně žijících populací není možná. O to důležitější je prevence a při výskytu nemoci okamžité zakročení.

Ptačí neštovice

Virová nákaza, kožní forma se projevuje výrůstky na hlavě či na těle.
Někteří ptáci se sami uzdraví.
V Česku je výskyt doložen od roku 2005.
Objevuje se u koňader, vrabců, hřivnáčů i dalších druhů.

Kožní výrůstky na nohou

Abnormality nohou bývají virového (papilomavirus pěnkav) nebo parazitárního (roztoči) původu. Častá je i smíšená infekce.
Šíří se přímým i nepřímým kontaktem – přes bidélka a sedací plochy.
Ačkoliv zasaženým jedincům způsobují diskomfort a zhoršují jejich kondici, nebývají přímou příčinou úhynů.
Trpí na ně především pěnkavy, ale i hýli, stehlíci a jikavci.

Salmonelóza

Bakteriální onemocnění. Na rozdíl od předešlých chorob je možný přenos na člověka, dochází k němu ale jen velmi vzácně.
Napadá trávicí ústrojí, způsobuje průjem, ptáci jsou před smrtí velmi vyhublí.
Šíří se převážně trusem. Riziko kontaminace potravy lze zmírnit vhodnou konstrukcí krmítka.
Postihuje zvonky, vrabce domácí a další zrnožravce.

Jak můžeme pomoci my?

Pro účelnou pomoc ptákům nemusíme umět rozeznat jednotlivé choroby od sebe. Prevence i postup v případě že se nákaza objeví, jsou u všech stejné.

Jak se pozná nemoc?

Načepýřenost, malátnost, netečnost, případně výrůstky na těle či nohou – pták zkrátka „nevypadá dobře“.

Nemocní ptáci nemají sílu před námi uletět a často apaticky posedávají blízko krmítka.

Prevence čili zodpovědné přikrmování

Krmítka jsou místem, kde se ptáci shlukují, a snadněji tak dochází k šíření nemocí.

Pravidelné čištění krmítka a pítka je základ.
Výběr krmítka – správná konstrukce zabrání míchání trusu a zbytků s potravou.
Krmítko sledujeme a při výskytu nemoci okamžitě zakročíme.
Přikrmujeme od listopadu do března, mimo zimní období hrozí vyšší riziko přenosu chorob. Na jaře a v létě je lepší svoji zahradu přizpůsobit tak, aby v ní ptáci nalezli dostatek přirozené potravy na větším území.

Mapování – kde choroby jsou a kde nejsou?

Jen díky dobrovolníkům získáváme cenná data z celé republiky. Děkujeme všem, kteří k mapování přispějí! Zapojit se může každý – ať už nemocné ptáky viděl, či neviděl.

Dotazník – kde choroby nejsou?

Přikrmovali jste někdy během posledního roku ptáky? Vyplňte dotazník a pomozte zmapovat, kterým místům se ptačí nemoci vyhnuly a kde se naopak objevily. Takzvaná „negativní hlášení“, tedy informace o tom, že jste nemocné opeřence neviděli, jsou důležitou složkou celého mapování. www.birflife.cz/kde-choroby-nejsou

(Sběr dat: do 13. 6. 2021)

Monitoring ptačích chorob

Nalezli jste nemocného (živého či mrtvého) opeřence? Vyplněním formuláře pomůžete doplnit informace o rozšíření chorob na našem území. Cenná jsou i hlášení z minulosti. www.birdlife.cz/choroby-formular

Trichomonóza napadá především pěnkavovité ptáky, jako jsou pěnkava jikavec

Nemoc na krmítku? Tři důležité kroky

1. Zamezení šíření

Pítka a krmítka jsou místa, kde se ptáci shlukují a nemoc si předávají.

Okamžité přerušení krmení na všech místech. O totéž poprosíme sousedy.
Krmítka a pítka vydrhneme a vydezinfikujeme roztokem na bázi chloru (například 5% Savo). Důkladně opláchneme.
Vše necháme důkladně vyschnout.
Znovu začneme krmit nejdříve za 14 dní, krmítka sledujeme.
Pokud by se nemoc vyskytla znovu, krmení opět přerušíme, vše vyčistíme a počkáme dalších 14 dní.

Je lepší nutit ptáky k hledání přirozené potravy na větším území, než je vystavovat nebezpečí smrtelné nákazy na plném krmítku.

2. Dodržíme hygienu

Většina ptačích nemocí není na člověka přenosná. Dodržením hygieny už tak malé riziko přenosu (například salmonelózy), ještě výrazně snížíme.

Vezmeme si gumové rukavice
Po skončení si umyjeme ruce mýdlem až po předloktí.

3. Výskyt ohlásíme

Sledovat rozšíření chorob je důležité pro ochranu i výzkum. Pomozte s jejich mapováním.

Vyplníme formulář na birdlife.cz/choroby-formular (datum, místo, počty nemocných/mrtvých druh) Lze doplnit fotkou.
Cenná jsou i hlášení z minulosti.